Míša

15 let, akutní lymfoblastická leukemie

Michal

„Během dob, kdy jsem na tom byl špatně, mě Zdeňka povzbuzovala a motivovala k jakémukoliv pohybu, protože z malých věcí vznikají velká vítězství. Děkuji za pomoc na cestě za uzdravením!“

Míšova maminka

Onkologická diagnóza se synovi vloudila do života v době dospívání a plné tréninkové zátěži. Během prvních pár týdnů léčby se nám takříkajíc ztratil před očima. Z nabušeného svalovce byla jen kost a kůže. Náročný pro něj byl třeba jen přesun ze zaparkovaného auta do nemocnice na ambulanci, dlouhé hodiny posedávání v čekárně nebo na stacionáři. Domov a nemocnice. Neznal nic jiného. Nevěřil svému tělu. Nevěřil sám sobě. Až když k nám začala jezdit paní Zdeňka, vše se změnilo. Naučila ho, že posilovat se dá i na lůžku, že svaly mají paměť a každý krůček, byť malinký, vede k uzdravení. Terapie probíhala vždy podle potřeby s ohledem na aktuální průběh léčby. Cvičení nebylo jen o fyzické kondici, ale i o duševním povzbuzení. Během lekce se cvičilo i povídalo. Michalovi bylo vysvětleno, proč jeho tělo během léčby nefunguje, jak by si přál a co má dělat, aby získal dřívější sílu, mrštnost a vytrvalost. Naučil se, jak má vnímat sám sebe a jak se mít rád a děkovat svému tělu. Při dlouhém průběhu léčby byl čas strávený s paní Zdeňkou oázou klidu a naděje, že bude líp.

Lektorka Zdeňka

Míšu jsem znala z dob, kdy chodil do 1. třídy ZŠ a byl spolužákem mé starší dcerky. Nikdy by mě však nenapadlo, že se budeme setkávat za těchto okolností.

Míša onemocněl v únoru 2024, kdy mě maminka kontaktovala, že mají zájem o zapojení do Malé Jógy.

Míša byl klasický „puberťák“ v 8. třídě, který se chystal na střední školu. Jeho snem byla vojenská škola, na kterou se pečlivě chystal. Studoval, cvičil, dobře se stravoval a přišla nemoc. Již podruhé v jeho životě.

Jeho život se náhle otočil a sen se zbořil. S přibývající léčbou tělo sláblo, svaly mizely a Míšova motivace také. Nicméně jsme se dali do cvičení a do boje. Začátky nebyly lehké. Míša byl na sebe přísný, tak chvilku trvalo, než začal vnímat a poslouchat své tělo. Cvičení jsme pojali tak, aby mu pomohlo se co nejdříve vrátit k jeho tréninkovým plánům a snům. Vždy jsem lekce přizpůsobila jeho aktuálním možnostem a jeho zdravotnímu stavu. Každý týden dělal pokroky.

Strávili jsme spolu krásných a obohacujících 10 měsíců, kdy jsme se společně naučili vnímat své tělo, zklidnit se a dýchat. Protáhli jsme tělo, vyrovnali dysbalance a nastartovali tělo do dalšího cvičení. Velice se vážím Míšova odhodlání, má můj obdiv.

Nakonec rodina využila 2 kola cvičení po 10 lekcích. Doufám, že Malá Jóga pomohla Míšu vrátit zpátky na cestu k jeho snům a já jsem ráda, že jsem mohla být součástí.