Anička

Lektorka Michala

Když se řekne jóga, dospělí si často představí dokonalé pozice. V Malé Józe ale víme, že dětská jóga je hlavně o radosti a objevování nových možností svého těla. Přesně to mi ukázala drobná, ale neuvěřitelně houževnatá Anička, se kterou jsme prožily čtyřměsíční jógovou cestu.

Život jí do cesty postavil onkologické onemocnění, kvůli kterému má po těle citlivé bouličky. Přese všechno měla Anička vždy dobrou náladu a do cvičení se zapojovala s radostí, tedy kromě relaxace, tu jsme musely brzy odbourat :-). Kvůli fyzickým omezením se Aničce některé pozice cvičily hůře, přesto se ale nevzdávala a s dopomocí maminky zkoušela každý cvik znovu a znovu. Pokroky na sebe nenechaly dlouho čekat. Postupně zjistila, že se například v pozici zajíce dokáže posadit mnohem blíže k patám. Nejkrásnější moment přišel u pozice ryby. Když se jí poprvé povedla, Anička se úplně dojala štěstím. V čem ale udělala největší pokrok, byl dech. Na začátku měla velký problém nadechnout se nosem, ale díky hravým dechovým cvičením nakonec bravurně zvládla i to.

Jóga s Aničkou byla vlastně rodinná událost. Maminka byla stálou oporou a Aničce s některými cviky pomáhala (někdy jí např. podepřela záda rukama, aby jí dodala větší jistotu). Jednou se do cvičení zapojila i její starší sestra a jindy kamarádka. Pravidelně na nás navíc dohlížela fenka Sky, která s námi občas poctivě cvičila pozici psa :-). Anička si dokonce vyzkoušela i roli lektorky, kdy sama předcvičovala a byla moc spokojená, že s maminkou cvičíme podle ní. Dokonce i citlivou bouličku na hlavě jsme zvládly jemně zapojit pomocí automasáže.

Naše společné lekce sice už skončily, ale Anička dostala díky projektu svou vlastní podložku i jógové karty, takže její jógová cesta pokračuje dál v rámci rodiny. Dokázala nám, že jóga nemá limity a že s odhodláním dokážeme i věci, které se zpočátku zdají nemožné.