Zituška

leukémie

Maminka Irena

O Malé Józe jsem se dozvěděla v nemocnici hned na začátku Zitčiny léčby. Když měla za sebou intenzivní léčbu a pár měsíců odpočinku, bylo mi jasné, že musíme začít plynule přecházet do normálního režimu a návratu do „společenského“ života a Malá Jóga byla to pravé. Tím, že za námi domů docházela skvělá lektorka Andrea, jsme obě – Zituška i já – postupně zaktivovaly běžné denní úkony. Tato doba nás provedla až k návratu do školky a do práce. Lektorka Andrea měla vždy pochopení pro Zitu a její různé nálady. Svou trpělivostí a milým způsobem se nedala odbýt a vždy Zitu přesvědčila ke spolupráci. Postupně nabývala fyzických sil i předškolních dovedností a soustředění. Přítomnost Andrey byla povzbuzením i pro mě, na každou její návštěvu jsem se těšila. Původně jsem také chtěla cvičit, ale nakonec bylo lepší, když Zita strávila s lektorkou svůj čas beze mě. Byl to jen její čas a mohla Andree svěřit své důvěrnosti. Já si mohla s plnou důvěrou zařídit své a všichni byli spokojení.

Malou jógu doporučuji všem a přeji Malé Józe, aby se jí dařilo dál vnášet radost do rodin.

Lektorka Andrea

O Malé józe jsem se dozvěděla na setkání cvičitelů dětské jógy v Praze.  Po přednášce fyzioterapeuta Filipa Jeviče, bylo rozhodnuto – chci pomáhat onkologickým dětem.

Mé první setkání ze Zituškou bylo stydlivé pro nás obě, nevěděla jsem do čeho jdu a co mě čeká. Úsměv maminky Irenky mě vždy hodně podpořil a na setkání s nimi jsem se moc těšila. Zituška krásně cvičila a zvládala spoustu cviků, uměla je krásně pojmenovat, jednu chvíli byla i ona mojí lektorkou. Když neměla úplně náladu na cvičení, ponořili jsme se do čtení nebo jiných aktivit. Užili jsme si i cvičení s jejím starším bratrem Edou.

Moc děkuji Malé józe za to, že jsem mohla poznat tak skvělou rodinu. Zitušce a celé její rodině přeji spoustu štěstí a moc jim děkuji za krásné přijetí.